POROVN?NÍ NAKLADATELSKÉ SMLOUVY
A VYDANÉ KNIHY
Nakladatelská smlouva nebyla do češtiny přeložena. Anglicky Dagmar Hilarová neuměla. Byla obelhána a jak dokládá její korespondence, podepsala listinu, jejíž obsah neznala. Pouhý fakt, že si najala advokáta, dokládá její nesouhlas s děním kolem knihy a to, že se pokusila bránit. Ve své snaze dát věc do pořádku narazila na to, že „přes její podpis na smlouvě vlak nejede“.
Klíčovým místem smlouvy však není podpis, ale to, o čem smlouva je.
Co je předmětem smlouvy, k vydání jaké knihy se zavázal nakladatel.
Nakladatelská smlouva byla uzavřena na vydání následujícího díla :
Předmětem nakladatelské smlouvy bylo vydání knihy, napsané Miep Diekmann, obsahující překlad 20-ti básní Dagmar Hilarové. K vydání ničeho jiného, než co je ve smlouvě uvedeno, smlouva nakladatele neoprav?uje.
Podpis na smlouvě má pouze tu úlohu, že stvrzuje závazek.
Miep Diekmannová se svým podpisem zavázala dodat nakladateli knihu, kterou
ona napsala a nakladatel se svým podpisem zavázal
knihu, napsanou Miep Diekmannovou vydat.
POROVN?NÍ SMLOUVY A VYDANÉ KNIHY Z HLEDISKA JEJICH OBSAHU
Ač o vydání prózy Dagmar Hilarové není ve smlouvě ani zmínka, na mnoha místech vydané knihy prokazuji, že se slovo od slova shodují s českým rukopisem a že jde o
přesný překlad
díla spisovatelky Dagmar Hilarové, která se žádným právním aktem svého autorství nemohla zprostit, neboť autorství je na druhou osobu nepřenosné.
Obsah vydané knihy neodpovídá nakladatelské smlově!
Prezentuje-li paní Miep Diekmann překlad díla spisovatelky Dagmar Hilarové coby svoji vlastní, autorskou práci, je to
podvod, spojený s krádeží autorství!!!
Z doslovu knihy, kterou nakladatel mnohokrát vydal, vidíme, že o tom, že minimálně část knihy napsala Dagmar Hilarová, věděl. Pokud tvrdí, že
kromě básní, žádný text Dagmar Hilarové nevydal, lže.
Vydal-li nakladatel na základě smlouvy, jejímž předmětem je kniha, napsaná Miep Diekmann, namísto díla Miep Diekmann
překlad rukopisu spisovatelky Dagmar Hilarové,
jde o
PODVOD !!!
POROVN?NÍ SMLOUVY A VYDANÉ KNIHY
Z HLEDISKA DOBY JEJICH VZNIKU
Nakladatelská
smlouva na vydání knihy, napsané Miep Diekmann,
byla podepsána
6. června
1978.
Na fotokopii konce doslovu knihy však vidíme, že jej Miep Diekmann napsala až v roce
1979 !!
V době podpisu smlouvy kniha ve stavu, v jakém byla vydána, neexistovala a u podepisování nebyla.
Podpisy na smlouvě nevyjadřují souhlas s publikováním textu, který byl v knize publikován, neboť nelze odsouhlasit něco, co není.
Evidentní časový odstup mezi podpisem nakladatelské smlouvy a napsáním doslovu Miep Diekmann spolehlivě prokazuje, že Dagmar Hilarová k vydání knihy v podobě, v níž byla vydána, souhlas neudělila.
Nakladatelská smlouva a vydaná kniha si odporují
● jak svým obsahem
Text smlouvy hovoří o vydání knihy Miep Diekmann, zatímco vydaná kniha je knihou, kterou napsala Dagmar Hilarová.
● tak i dobou svého vzniku
Podpis Dagmar Hilarové na smlouvě nemůže být pokládán za souhlas s publikováním textu, který v době podpisu smlouvy neexistoval.
Je zcela jisté, že pokud by existoval a ona byla s jeho obsahem seznámena, nepochybně by souhlas k šíření informace, sdělující všem, že práci, kterou dělá celý život neumí, nikdy nedala. Nesouhlas Dagmar Hilarové s doslovem potvrzuje
dopis JUDr Kantůrka,
z něhož cituji:
"Dále moje klientka nesouhlasí rovněž s posledními třemi řádky Vašeho návrhu, neboť trvá na tom, jako autorka knihy, aby epilog, který napsala paní Diekmannová, byl vypuštěn ve vydání v kterékoliv zemi, neboť tento epilog je v rozporu s pravdou."
Nakladatelská smlouva není o knize,
která byla v Holandsku a Německu publikována!!
Podpis Dagmar Hilarové na smlouvě lze považovat jen za souhlas s tím, co je ve smlouvě uvedeno, tedy souhlas s vydáním knihy Miep Diekmann v níž má ona 20 básní a to bez doslovu, o němž víme, že vznikl až dodatečně, po podpisu smlouvy a jehož obsah v době podpisu neznala. Nakladatel však ve skutečnosti vydal knihu, kterou napsala Dagmar Hilarová, k čemuž ze smlouvy neměl žádné oprávnění. Do knihy Dagmar Hilarové byl navíc dodatečně naimplantován, knihu poškozující, lživý doslov samozvané "autorky knihy", paní Miep Diekmann.
Nakladatel vydal jiné dílo, než jaké jej nakladatelská smlouva oprav?ovala vydat!!
DALŠÍ USTANOVENÍ SMLOUVY A JEJICH PLNĚNÍ NAKLADATELEM
●
Nakladatel byl ze smlouvy oprávněn vydat
maximálně dvě vydání.
Jak však dokládá
fotogalerie, toto omezení nerespektoval.
●
Nakladatel byl ze smlouvy oprávněn vydat knihu pouze
v holandském jazyce.
Fotografie titulních stran ukazují, že kniha byla publikována také v Německu.
Ich habe keinen Namen
Dopis Dr. Viléma Kantůrka svědčí o tom, že v Německu
kniha vyšla bez vědomí Dagmar Hilarové.
Korespondence ukazuje, že
honoráře za její knihu nedostávala ona, ale směřovaly jinam.
Z dopisu JUDr. Viléma Kantůrka na DILIA cituji:
"Do dnešního dne také
paní Hilarová nedostala jakékoliv vyúčtování o honorářích, zejména ne o honorářích jak z NSR, tak z NDR."
●
Nakladatel se zavázal zaslat Dagmar Hilarové z každého vydání
5 bezplatných výtisků.
Tak, jako se Dagmar Hilarová o vydání své knihy v Německu dozvídala zprostředkované a opožděně, až od svých známých, i já vzhled publikací její knihy znám pouze z internetu.
Miep Diekmann versus Dagmar Hilarová, Nemám žádné jméno, Ich habe keinen Namen, Ik heb geen Naam, Io ho nessun nome, I have no name, Jestem bezimienny