Veřejná prezentace terezínského deníku Dagmar Hilarové

V pražském Domě knihy Kanzelsberger na Václavském náměstí proběhla 21. září 2010 prezentace knihy Dagmar Hilarové - Nemám žádné jméno, kterou organizoval syn autorky Evžen Hilar a přizval matčinu terezínskou lásku Jiřího Pavla. Na snímku Jiří Pavel - bratr Oty Pavla.
[Zdroj: MEDIAFAX]

At a meeting with journalists, Evzen Hilar presented a facsimile of the diary, named "I Have No Name," that a Czech publisher's house has issued these days.
[Zdroj: Prague Daily Monitor]

V novém Reflexu vychází causa o osudu české básnířky a spisovatelky Dagmar Hilarové, která byla od svých patnácti do sedmnácti let v terezínském ghettu. Prezentace její knihy Nemám žádné jméno, která byla svého času mezi nizozemskou mládeží populárnější než slavný Deník Anny Frankové, proběhla až v minulém týdnu. Zdá se to nelogické? Knihu Nemám žádné jméno totiž už třicet let provází spor o to, kdo je jediným autorem knihy.
[Zdroj: REFLEX]

V letech 1942–1945 vznikl v terezínském ghettu pozoruhodný deník s výmluvným názvem Nemám žádné jméno, jehož autorkou byla básnířka a novinářka Dagmar Hilarová (1928–1996). Kromě ní je jedním z hlavních hrdinů také bratr spisovatele Oty Pavla Jiří.
[Zdroj: lidovky]


Na snímku je hlavní postava knihy, bratr spisovatele Oty Pavla, Jiří Pavel a pan Jan Kanzelsberger.
V knize Dagmar Hilarové se s Jiřím setkáme jako s její terezínskou láskou.
Poslední slovo terezínského deníku Dagmar Hilarové je JI�?Í.
Foto: Radim Nytl - Památník Terezín
Úryvky z deníku Dagmar Hilarové četla Kateřina Ryšavá
Foto: Radim Nytl - Památník Terezín
Prezentaci deníku na violoncello doprovodili Doc. Mgr. Jiří Hošek a MgrA. Dominika Hošková
Foto: Radim Nytl - Památník Terezín
Evžen Hilar má důkazy, že celou knihu napsala jeho matka a Miep Diekmanová se za její autorku jen vydává. ... Svá tvrzení dokládá i doslovnými překlady celých pasáží z deníku své matky, které se pak objevily v díle Miep Diekmanové.
[Zdroj: Český rozhlas]

Paralelní čtení z českého rukopisu a německého vydání knihy "Ich habe keinen Namen" prokázalo, že jde o naprosto stejný text. A protože rukopis může být jen jeden, je zřejmé, že holandský originál, na který se německé vydání knihy odvolává, je jen Miep Diekmannovou vytvořená iluze. Fata morgána, vznášející se dosud nad holandskými poldry. Zbytek světa, který je ochoten přijímat fakta, již ví, kdo knihu napsal a uvědomuje si, že byl slavnou holandskou plagiátorkou Miep Diekmann nestydatě obelhán.

Prezentace knihy Dagmar Hilarové byla veřejně přístupná. Každý, kdo přišel, se mohl přesvědčit, že to, co na vlastní oči vidí, slovům holandské nakladatelky, tvrdící, že z češtiny byly přeloženy pouze básně, odporuje.


Faksimile českého rukopisu knihy "Nemám žádné jméno"
Zdroj: MEDIAFAX, Autor fotografie: OND�?EJ MASTÍK
Každý měl možnost si originál knihy "Nemám žádné jméno" prohlédnout a faksimile českého rukopisu koupit.

Proti prázdným slovům Miep Diekmann stojí věcné, hmatatelné důkazy. Podíváme-li se na tvrzení Miep Diekmann podrobněji, zjistíme, že je ani není třeba vyvracet, neboť se popírají vzájemně mezi sebou. Komu se nepodařilo být na prezentaci, ten si aspo�? část materiálů může prohlédnout na stránkách týdeníku REFLEX, či v dokumentárním pořadu v archivu České televize.

Porovnávání rukopisu knihy s jejím holandským vydáním