Miep Diekmann ? Dagmar Hilarová - První kapitola knihy

PRVNÍ KAPITOLA KNIHY

Toto o knize říká „smlouva“ :
Smlouva

Dle této „smlouvy“, kterou byla Dagmar Hilarová podvedena, knihu napsala paní Miep Diekmann, kniha obsahuje 20 básní Dagmar Hilarové v přeložené formě a její koncepci první a poslední kapitoly.

První kapitola, o níž mluví smlouva v tom smyslu, že Miep Diekmann při jejím psaní použila koncepci Dagmar Hilarové, byla publikována ve dvou německých překladech:

První, Der grüne Zweig, je překladem českého rukopisu.

Tím druhým je překlad z holandštiny, který je v německém vydání knihy Ich habe keinen Namen .

Abychom mohli posoudit jakým způsobem paní Miep Diekmann s původním textem (koncepcí) Dagmar Hilarové naložila, uvedené německé překlady vzájemně porovnáme. Jestliže by byla pravda, že „nepoužitelný“, český text Miep Diekmann skutečně vůbec nepoužila, jak tvrdí smlouva a nakladatelka, že překladem z češtiny jsou pouze básně Dagmar Hilarové, že kniha vznikla v holandštině a tedy originální text knihy je holandský, nenašli bychom na německých překladech dvou různých děl, napsaných dvěma různými autory, nic společného.

NEZ�?VISLÉ TEXTY

Ze vzájemného POROVN�?NÍ je však zřejmé, že si oba německé překlady (z češtiny a z holandštiny) velmi dobře odpovídají. Nejde o žádnou "koncepci", ale o překlad.

Z�?VISLÉ TEXTY

Shoduje-li se německé vydání knihy s překladem rukopisu, shoduje se s ním i holandské vydání, které se od německého liší pouze překladem Maria Csollány. Na původním textu spisovatelky Dagmar Hilarové nezměnila paní Miep Diekmann ani čárku. Literární přínos, jímž údajně Miep Diekmann zpracovala tzv. "koncepci" pro publikování "nepoužitelného," českého originálu Dagmar Hilarové do knižní podoby, je naprosto nulový.

Německé a holandské vydání první kapitoly jsou od první do poslední věty překladem, vycházejícím z českého rukopisu Dagmar Hilarové. S publikovaným textem nemá po stránce jeho vzniku Miep Diekmann vůbec nic společného.

Nakladatelka by se asi měla vyjádřit k tomu, proč o textu Dagmar Hilarové, který vyšel v NDR a Československu, o němž Miep Diekmann píše v doslovu knihy, kterou ona sama mnohokrát vydala (přestože jí smlouva povolovala maximálně dvě vydání), podává informaci, že je "není použitelný".

Miep Diekmann by měla vysvětlit, jak se po přečtení v NDR publikované první kapitoly knihy Dagmar Hilarové (viz. její doslov) stala autorkou tohoto textu ona (viz. smlouva.)

OBSAH NEMRAVNÉ "SMLOUVY," kterému Dagmar Hilarová pro neznalost jazyka nerozuměla, uzavřený ZA N�?PADNĚ NEVÝHODNÝCH PODMÍNEK, JE LŽIVÝ. SMLOUVA JE PODVOD.