PEN INTERNATIONAL

Mail na prezidenta Mezinárodního klubu PEN, zaslaný 9.12.2009.

To president International PEN, Mr. Jiří Gruša

copy to Mrs. Adela Faladova - Ministry of Culture - Prague Czech Republic


Vážený pane prezidente.

Dovoluji si obrátit se na Vás, coby prezidenta PEN i jako na spisovatele, básníka, bývalého ministra kultury, politika a v neposlední řadě i jako na Čecha ve věci mé matky, české spisovatelky, básnířky a novinářky Dagmar Hilarové (1928-1996).

Během svého věznění v Terezíně si má matka psala deník, jenž po válce knižně zpracovala a který byl později vydán v Holandsku a Německu. Za autorku knihy se však prohlásila členka nizozemské sekce PEN, paní Miep Diekmann, která se původně nabídla, že matce zprostředkuje vydání její knihy v Holandsku. Po přeložení rukopisu do holandštiny ale začala prohlašovat, že knihu napsala ona podle vyprávění terezínského vězně Dagmar Hilarové.

Miep Diekmann zneužila toho, že má matka anglicky neuměla. Nakladatelská smlouva, kterou matce podstrčila a kterou matka v důvěřivosti podepsala, je celým svým obsahem, v němž se paní Miep Diekmann lživě označila za autorku knihy, věcně nepravdivá. Podpisy na tzv. "smlouvě" stvrzují něco, co nikdy reálně neexistovalo a z tohoto pohledu mám pochybnosti, zda dokument, který je de facto realizací trestného činu promyšleného podvodu, byl vůbec někdy platný. Listiny, které jsem našel v pozůstalosti matky, dokládají, že s obsahem "smlouvy" matka v okamžiku podpisu nebyla seznámena a že v žádném případě nevyjadřují její svobodnou vůli.

Doslov knihy, sepsaný Miep Diekmann, je fakta překrucující, velikou lží. Jde nejen o obrovský podvod a hrubé porušení Charty PEN, ale okradení terezínského vězně o výsledek jeho práce a utrpení vnímám jako deviaci hodnot, spojovaných s pojmem člověk a totální absenci základních atributů lidství.

Kniha Dagmar Hilarové "Nemám žádné jméno" získala několik mezinárodních ocenění. V Holandsku cenu PEN Clubu, Gouden Sleutel, v Itálii Premio d'Oro a v Polsku cenu IBBY. Po celé tři týdny pobytu v Polsku udržovala Miep Diekmann, která si přijela vyzvednout cenu za knihu, napsanou někým jiným, IBBY v domnění, že knihu napsala ona podle vyprávění mé matky.

Rukopis knihy mám a některé části, publikované před vydáním knihy, byly již dohledány v Národní knihovně ČR.

Kniha je úzce spjata s rodinou Oty Pavla, jehož bratr Jiří, terezínská láska mé matky, sepsal k ukradenému autorství knihy prohlášení. Jiří Pavel deník matky zná již z Terezína, ale samozvanou "autorku knihy", která ho označila za "hlavní postavu své knihy", v životě neviděl. Do knihy matka vložila i osud jejich otce, Leo Poppera, Otou později proslaveného milovníka rybaření a obchodního zástupce firmy Electrolux, s nímž se poprvé setkala právě v Terezíně.

Vážený pane prezidente,

nemám sílu ani prostředky mé matce její autorství vrátit, jak žádá ve své poslední vůli. Ze zoufalství, že nedokáži obhájit matku, jsem nakonec vytvořil internetovou stránku, na níž většinu listin, týkajících se matčiny knihy "Nemám žádné jméno" najdete. Že kniha nevznikla tak, jak Miep Diekmann již 30 roků tvrdí, je z této stránky zcela evidentní.

Pomozte prosím očistit jméno české spisovatelky, o níž Miep Diekmann v doslovu knihy i po internetu šíří lživou pomluvu, že neumí psát a vrátit jí autorství jejího díla.

Předem za svou matku děkuji.

S pozdravem a přáním pohody k nadcházejícím vánočním svátkům i všeho nejlepšího do příštího roku.


Evžen Hilar


Miep Diekmann versus Dagmar Hilarová, Nemám žádné jméno, Ich habe keinen Namen, Ik heb geen Naam, Io ho nessun nome, I have no name, Jestem bezimienny